Zámek Nové Město nad Metují
Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí městské památkové rezervace a nachází se v západním rohu náměstí. Byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit. Farní pamětní kniha uvádí, že základní kámen budoucího města a hradu byl položen 10. srpna roku 1501 ve dvě hodiny odpoledne. Kámen položil sám Jan Černčický z Kácova, majitel panství.
Po velkém požáru města v roce 1526 Jan Černčický panství prodal Pernštejnům, tehdy významnému a mocnému šlechtickému rodu. Ti začali s obnovou města i svého sídla se záměrem dát jim tehdy moderní renesanční vzhled.
Od Pernštejnů novoměstské panství koupil evangelický šlechtický rod ze Štýrska – Stubenbergové. Ti dokončili renesanční přestavbu města a z panského hradu se stal renesanční zámek.
Po porážce stavovského povstání v r. 1620, kterého se Stubenbergové na straně proticísařské zúčastnili, bylo novoměstské panství císařem Ferdinandem II. zkonfiskováno.
Na krátkou dobu je zakoupil Albrecht z Valdštejna, od něj je roku 1624 kupují Trčkové z Lípy. I těm ale bylo panství v r. 1634 zkonfiskováno, protože jeho majitel Adam Erdman Trčka z Lípy byl spolu s Albrechtem z Valdštejna a dalšími šlechtici obviněn z proticísařského spiknutí. Společně s nimi byl v únoru 1634 v Chebu zavražděn.
Zkonfiskované majetky Adama Erdmana Trčky z Lípy a dalších zavražděných císař rozdal jako odměnu za podíl na vraždě výše jmenovaných. Panství Nové Město nad Metují dostal skotský šlechtic, v té době vrchní chebský strážmistr, Walter z Leslie. Později byl povýšen na polního maršála a říšského hraběte.
Za Waltera z Leslie prošel zámek další přestavbou ve své historii, tentokrát barokní. Především 2. patro zámku bylo vyzdobeno barokními štukaturami a nástropními malbami s motivy řecké a římské mytologie.
V roce 1802 vymřeli Leslieové po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.